Po stopách bobra

Vydejte se s námi po stopách bobra! Tento největší hlodavec naší přírody se opět stává nedílnou součástí české krajiny. V letech 2014 a 2015 Občanské sdružení Ametyst ve spolupráci s LBV-Zentrum Mensch und Natur zkoumalo život bobra v česko-bavorském příhraničí.

Se žáky ze základních škol z Kdyně a Arnschwangu jsme se v loni vydali jej hledat do okolí Všerub. Děti pečlivě prozkoumaly zvolené místo a připravily pro vás napínavé putování, vybrali jednotlivá zastavení a jejich obsah. Připravené podklady jsme zpracovali do podoby netradiční naučné stezky, která vás jistě zaujme. Nechtěli jsme bobrovi jeho stavitelské záměry narušovat a tak vás po stopách bobra provede krásný tištěný průvodce s kreslenými obrázky. Ten bude k vyzvednutí na obecních úřadech, v knihovnách a informačních centrech nedalekých obcí. Zájemci si jej také mohou vytisknout z internetových stránek www.cestykrajinou.cz. Jednotlivá zastavení stezky jsou v terénu vyznačena pouze malými tabulkami s QR kódem, po jehož načtení do mobilního telefonu nebo tabletu se také můžete dostat k dalším informacím o bobrovi v českém i německém jazyce.

Přijďte na slavnostní otevření bobří naučné stezky! Dne 31. 3. 2015 se sejdeme v 10 hodin pod čapím hnízdem u Všerubského rybníka. Společně projdeme stezku, budeme hledat nové stopy bobra v okolí Všerub. Dostanete od nás tištěného průvodce, ale především si odnesete spoustu nezapomenutelných zážitků. A možná uvidíte i bobra. Seznámíte se také se vším, co se v projektu odehrálo. Žáci zpracovali bobří knihu, stopovali bobra také v okolí Arnschwangu nebo se zabývali otázkami, které přináší soužití bobra a člověka.

Zaujal vás návrat bobra do české přírody? Přemýšlíte, zda již také žije ve vašem sousedství? Dne 29. 4. 2015 pořádáme pro učitele seminář k bobrovi, kde se dozvíte základní informace k bobrovi jako druhu, vydáme se spolu hledat bobra přímo v Plzni a nabídneme vám tipy, jak toto téma zpracovat ve výuce. Nyní také připravujeme výukový program pro žáky a studenty. Bude zaměřený na pozorování a zaznamenání bobřích pobytových znamení, představení biologie a životních nároků bobra evropského a jeho vlivu na krajinu z pohledu různých zájmových skupin. Výukový program vám nabídneme od května do října letošního roku za zvýhodněnou cenu díky podpoře Ministerstva životního prostředí.

Projekt „Stopy bobra v příhraničním prostoru Čechy-Bavorsko je financován z Evropské unie, z programu Cíl 3 – přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Bavorsko 2007–2013.

Více informací Vám poskytne:

Lenka Prunerová (koordinátorka projektu)
Občanské sdružení Ametyst
E: prunerova@ametyst21.cz
M: 737 406 888

Bobr evropský je plachý živočich s převážně noční aktivitou, a tak je opravdu obtížné ho ve volné přírodě spatřit. Ve Všerubech máme jistotu, že se zde bobři opravdu vyskytují, chtěli jsme ale vědět, kolik jich lokalitu obývá a jak vypadají. V létě jsme proto využili čím dál více oblíbenou metodu sledování živočichů a na okraji lesa, poblíž nalezené bobří nory, jsme asi na měsíc umístili dvě fotopasti.

Toto zařízení je vybavené infračerveným pohybovým čidlem a vyfotí tedy obrázek vždy, když čidlo zaznamená pohyb a změnu teploty. Fotografie se uloží na SD kartu, a tak fotopast může být na jednom místě bez kontroly, dokud vydrží funkční baterie a je místo na kartě. Nejtěžší na použití fotopasti tedy je najít pro ni vhodné umístění, o čemž jsme se přesvědčili i my. Ze dvou krabiček se nám to podařilo, i přes vyzkoušení, jen u jedné. Díky druhé jsme mohli sledovat pouze stoupání hladiny vody v příkopu poté, co po deštích bobři trochu opravili hráz u nory. Voda se pak k naší úlevě zastavila několik centimetrů pod fotopastí.

První fotopast připevněná na jednom z ohlodaných stromů na okraji lesa nad strouhou nám udělala větší radost, zaznamenala několik stovek fotografií. Kromě několika bobrů jsme na nich identifikovali dalších 8 druhů živočichů, včetně kočky domácí. Kvalitní „úlovky“ si můžete prohlédnout ve fotogalerii, všimněte si, v jaké časy (a jak často) fotopast zaznamenala bobry evropské.

Bobři, kterým se v okolí Všerub velmi daří, působí problémy i v nedaleké obci Chalupy. Stavbou hrází na Chalupském potoce způsobují zaplavování pozemků v obci a ohrožují odvodnění jednoho z domů. Na podnět jeho majitele podali Lesy České republiky jako správci toku žádost na Krajský řad Plzeňského kraje o udělení výjimky k zásahu do přirozeného prostředí zvláště chráněného živočicha bobra evropského.

Krajský úřad v tomto případě udělil výjimku, která opravňuje žadatele k opakovanému odstraňování bobřích hrází na Chalupském potoce v úseku od silničního mostku v obci Chalupy proti proudu k pozemku p. č. 567 v k. ú. Chalupy. Měl by tak být zajištěn plynulý průtok vody korytem. Odstraňovat bobří hráze je však možné jen v období od srpna do března, tedy mimo citlivé období odchovu mláďat, kdy je nutná zvýšená ochrana druhu.

V listopadu loňského roku byla Krajskému úřadu Plzeňského kraje doručena žádost o povolení výjimky k odstřelu bobra na Myslívském rybníce u Všerub. Žádost podalo Klatovské rybářství, a. s., které zde hospodaří. Bobři zde opakovaně ucpávají požerák a bezpečnostní přeliv a způsobují tak vzdouvání vodní hladiny.

Bobr je chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako silně ohrožený druh a zároveň jako evropsky významný druh. K usmrcování jedinců i k zásahům do přirozeného prostředí tohoto druhu je proto třeba udělení výjimky. Na místě bylo provedeno podrobné šetření a na jeho základě krajský úřad jako orgán ochrany přírody vydal tento týden rozhodnutí. Na Myslívském rybníce nebyl povolen odstřel, ale pouze opakované odstraňování bobřích hrází a instalace technického zařízení, které zajistí funkčnost požeráku a bezpečnostního přelivu.

Při místním šetření bylo nalezeno větší množství okusů a obsazená nora v břehu rybníka, které svědčí o trvalém osídlení (bobři se zde rozmnožují i zimují) Myslívského rybníka celou bobří rodinou. Vzhledem k převážně noční aktivitě bobrů, je jejich odstřel velmi obtížný a zároveň neúčelný. Ve většině případů se podaří odstřelit pouze mladé nezkušené jedince. V případě usmrcení jedince z rodičovského páru, by byl tento brzy nahrazen jiným jedincem z blízkého okolí, kde se bobři hojně vyskytují. Odstraňování hrází a instalaci technického zařízení tak lze považovat za dostatečně uspokojivé řešení z hlediska hospodařícího subjektu i ochrany přírody.

Jako zóna C byla vymezena rozsáhlá oblast na Jihu Čech. Důvodem je existence jihočeské rybniční soustavy, kde se nachází velké množství historických vodních děl, které nemají dostatečně opevněné hráze a jsou velmi nachylné k poškození. Cílem opatření navrhovaných v této oblasti je zamezit vzniku trvalého osídlení bobry. Vzhledem k tomu, že bobr dokáže při migraci podél vodního toku urazit až 80 km za týden, byly jako hranice zóny C stanoveny přirozené migrační bariéry tvořené rozvodími vodních toků, které protékají jihočeskými rybničními soustavami (Lužnice, Nežárka, Malše, Otava, Blanice, část toku Vltavy). Do zóny C nebylo s ohledem na jeho poslaní zařazeno území Národního parku Šumava.

Program péče se dále zabývá sledováním a náhradami škod vznikajících v souvislosti s činností bobrů. Jeho důležitou součástí je také osvěta veřejnosti a jednotlivých zájmových skupin, která by měla napomoci při řešení konfliktních situací.

Zdroje:
Uhlíková J. et al. (2014): Program péče o bobra evropského, Ochrana přírody 1/2014

Program péče o bobra evropského v České republice 2013

V pátek 6.6.2014 jsme se hned po ránu sešli opět na bobří lokalitě u Všerub, rozprostřeli jsme se na třech domluvených stanovištích – u velké hráze s rozlivem, u hráze s políčkem a u hráze s norou – proběhla poslední zkouška připraveného programu a pak už jsme v dálce zahlédli skupinu našich dnešních hostů. Jak se němečtí kolegové blížili, rostlo u nás napětí, aby se vše povedlo tak, jak jsme si naplánovali. Veškerá nervozita z nás však spadla, jakmile jsme se na stanovištích přivítali s první skupinkou dětí a jejich doprovodem a tlumočnicí. Každá skupina postupně obešla všechna tři stanoviště, podívala se na nejzajímavější stopy bobrů, které jsme zde objevili, dozvěděla se něco o jejich původu a splnila připravené úkoly. Hádalo se, který klacek je ohlodaný od bobra a který je upravený člověkem, vyplňovala se záludná křížovka, pantomimou se předváděli další živočichové (a rostliny), kteří žijí ve stejném prostředí jako bobr, dalším úkolem bylo najít noru podle souřadnic v GPS…

Poté následovala zasloužená svačina, při které si čeští a němečtí žáci zkoušeli navzájem sdělovat zážitky z programu, návštěva z Arnschwangu byla spokojená s tím, co zažila, kdyňští žáci byli překvapení, jak je takové vedení programu náročné (ale zvládli ho výborně). Své dojmy jsme si pak společně shrnuli s pomocí tlumočnic a se sušenkou na cestu jsme se vydali zpět k autobusu.

Po rozloučení s návštěvou jsme v českém kruhu společně otevřeli bobří kufřík a strávili ještě nějaký čas prohlížením jeho obsahu a fotografováním se s vycpaným bobřím mládětem, když naživo nemáme moc velkou šanci ho vidět. Rozloučili jsme se spokojení s úspěchem exkurze a těšili jsme se na naši návštěvu v Německu.

Napsala: Vlasta Benediktová

Při úvodní hodině, která se uskutečnila 15. 5. 2014 ve škole v Kdyni, proběhlo důkladné plánování. Eliška a Vlasta z Občanského sdružení Ametyst a žáci 4. ročníku připravovali exkurzi v terénu, seznamovali se s bobrem a jeho soužitím s člověkem. Exkurze proběhne 4. 6. 2014, při ní se žáci stanou badateli a vydají se po stopách bobra. Žáci se promění ve fotografy, kartografy nebo navigátory, veškeré dění pečlivě budou dokumentovat tak, aby se mohli připravit na návštěvu svých kolegů-badatelů z Arnschwangu. Půjdeme po stopách bobra dál …

Bobra, který byl původně běžnou součástí naší přírody, potkal podobný osud jako řadu jiných živočišných druhů – byl vyhuben člověkem. K jeho vymizení z naší přírody došlo během 17. a 18. století. Později byl znovu vysazen, ale už z roku 1876 pochází poslední doklad o výskytu bobra evropského na území České republiky. Podobný vývoj se odehrával i v jiných částech Evropy. Na přelomu 19. a 20. století přežívalo v celé Evropě jen 1200 jedinců v několika málo posledních útočištích. V průběhu 20. století byla ve většině evropských států zavedena přísná ochrana tohoto druhu, která umožnila jeho přežití a později i úspěšné šířění.

V druhé polovině 70. let minulého století se začal bobr znovu vracet i k nám. Poprvé se objevil v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Jednalo se o bobry pocházející z umělých výsadeb v povodí Dunaje v Rakousku. V devadesátých letech došlo k úspěšnému vysazení bobrů na střední Moravě. Oblast Českého lesa náležející k povodí Dunaje (např. Všerubský půsmyk) byla osídlena během 90. let minulého století bobry, kteří pocházeli z výsadeb v Bavorsku. K překonání rozvodí Dunaj/Labe došlo o něco později. Další osídelní vzniklo v severních Čechách na dolním toku Labe rozšířením bobrů z původních zbytkových populací v Německu. Migrací bobrů z Polska byly osídleny Orlické hory a Slezko.

V současné době dochází k rychlému šíření bobrů téměř ve všech osídlených oblastech. Řeka Morava je téměř zcela obsazeny a bobři se šíří podél jejích přítoků. Na Labi překonali i vodní dílo Střekov, které dlouho bránilo šíření bobra proti proudu. V roce 2012 bylo potvrzeno rozmnožování bobrů za touto bariérou a lze předpokládat další rychlé šíření podél Labe až do podhůří Krkonoš. Silná populace vznikla v posledních deseti letech také v západních Čechách. Bobři z povodí Berounky se začínají objevovat v blízkosti Prahy. Je prý jen otázkou času, kdy se objeví i v pražské Stromovce. Odhaduje se, že do deseti let se bude tento hlodavec vyskytovat na celém území České republiky. Ke konci roku 2013 byla celková velikost populace v ČR odhadována na 3500 jedinců. Šíření bobra u nás i v Evropě můžeme označit za velmi rychlý proces. Z pohledu ochrany přírody se jedná o velmi úspěšný návrat původního druhu. S postupující šířením bobrů však přibývají také konflikty se zájmy člověka.

Zdroje:
Vorel A. et al.(2012): Recentní rozšíření bobra evropského (Castor fiber) v České republice v letech 2002–2012 (Rodentia: Castoridae), Lynx, n. s. (Praha), 43(1–2): 149–179.

Uhlíková J. et al. (2014): Program péče o bobra evropského, Ochrana přírody 1/2014

Program péče o bobra evropského v České republice 2013
Ohrožený bobr evropský se zabydlel i nedaleko Prahy. Na rybnících v Hostivici

Ráno 4. června jsme se sešli se všemi účastníky výzkumné výpravy na okraji Všerub. Bylo to jen na dohled od místa, ze kterého jsme měli hlášen výskyt bobra evropského starý jen několik týdnů. Kartografové, navigátoři, fotografové i zapisovatelé z každého z deseti badatelských týmů si nejprve vyzkoušeli, jaké úkoly je čekají. Pak již převzali vedení navigátoři a s pomocí GPS dovedli své týmy na místo pátrání.

Během následující hodiny se průzkumníkům podařilo objevit mnoho různě starých a velkých ohlodaných stromů a větví, bobří skluzavku, tři hráze a dokonce i bobří noru. Ověřili jsme si, jak zruční krajinní inženýři bobři jsou a jak jejich stavby leckdy působí v krajině úplně přirozeně. Největší hráz s rozlivem vody v podmáčené louce byla totiž objevena až jako poslední, všichni jsme ji nejdřív považovali za obyčejnou velikou kaluž. Jednotlivé týmy všechny své nálezy pečlivě zdokumentovaly pro další využití.

Po načerpání nových sil formou pikniku jsme se stačili ještě domluvit, která naše zjištění jsou nejzajímavější, a chceme je pozítří ukázat kolegům z Německa, a co dalšího si pro ně společnými silami připravíme. S rozdělenými úkoly, plni dojmů a zdravě unavení jsme se pak rozloučili, právě včas, aby nás sluníčko úplně neupeklo.