První stopy prozrazující výskyt bobra v nové lokalitě bývají většinou vítány s radostí jako návrat původního druhu do naší přírody. S tím jak se bobr v novém území zabydluje a vzrůstá četnost, začínají se obvykle objevovat i první problémy. Bobr podobně jako člověk dokáže svou aktivní činností výrazně měnit prostředí, ve kterém žije, a zajišťovat si tak své základní životní potřeby. Podél vodních toků kácí stromy, které využívá jako zdroj potravy i stavební materiál. Vyhrabává nory, které mu slouží jako obydlí. Na menších vodních tocích buduje hráze. Vznikají tak často rozsáhlé zaplavené plochy, ve kterých se bobři snáze pohybují a přepravují pokácené dřevo. Díky vyšší hladině vody mohou vybudovat své nory tak, aby měly vchod pod vodou a tedy v bezpečí.
Z pohledu přírody se ve většině případů jedná o pozitivní změny. Změna prostředí nevýhodná pro jeden typ organismů uvolní prostor pro jiné a z širšího pohledu se jedná o celkové obohacení a zvýšení druhové pestrosti. Kácením vzrostlých stromů dochází k prosvětlování porostů a změně druhové skladby ve prospěch světlomilných a rychle rostoucích druhů. Přehrazením vodního toku vzniká nový biotop stojatých a pomalu tekoucích vod, který umožňuje osídlení druhy, které v rychle tekoucí vodě žít nedokážou. Velký význam má i zadržování vody v krajině a revitalizace vodních toků, která člověka nic nestojí.
Problémy související s činností bobra se objevují zejména v územích intenzivně využívaných člověkem. Kácením stromů dochází ke škodám na hospodářských lesních porostech, někdy padnou za oběť i cenné exempláře pěstované v parcích nebo ovocné stromy. Kromě dřevin využívají bobři jako zdroj potravy i zemědělské plodiny (např. řepu, kukuřici) pěstované na polích v blízkosti vodních toků. Hrabání nor je velmi nebezpečné zejména v případě starých sypaných hrází rybníků nebo protipovodňových hrází, které bobr dokáže svou intenzivní činností narušit. K velkým škodám může docházet také u umělých kanálů a náhonů, které vedou nad úrovní terénu. Zaplavení ploch nad bobřími hrázemi může způsobit škody na okolních zemědělských a lesnických kulturách, ale i závažné poškození různých lidských staveb. Velkým problémem je například zaplavení vrtů pro jímání pitné vody nebo čistíren odpadních vod. Bobři ke stavbě hrází také s oblibou využívají mosty a propustky pod náspy silnic a železnic. Podmáčením tak mohou způsobit poškození celého tělesa komunikace.
Soužití bobra a člověka v jedné krajině tedy není jednoduché, ale určitě je možné najít řešení přijatelná pro obě strany – pro člověka i pro přírodu. Musíme doufat, že moderní společnost dokáže zabránit opakování chyb z minulosti, kdy byl bobr člověkem na našem území zcela vyhuben.
Zdroje:
Uhlíková J. et al. (2014): Program péče o bobra evropského, Ochrana přírody 1/2014